J. Procházka a R. Prus nejen o budoucnosti spol. HE3DA a MES, ale i o řízených mediálních útocích

Autor: zitrek.cz

Jan Procházka je vynálezcem revoluční baterie HE3DA, o níž v posledních letech slýcháme čím dál více. Radomír Prus je architektem miliardového projektu Magna Energy Storage (MES), který předmětné baterie vyrábí. Oba pány pojí letitá spolupráce, takže si už spolu prošli ledasčím. V rozhovoru jsme se jich proto zeptali nejen na to, jak se jejich byznysu vedlo v průběhu pandemie koronaviru či na budoucnost obou společností, ale i na opakované ataky ze stran jejich odpůrců.

Vaše společnost nese název HE3DA, což je zkratka High Energy 3D Accumulator. Jak toto slovní spojení vzniklo?

J. Procházka: Poté, co agentura i partneři tři týdny vymýšleli vhodný název pro firmu, mi došla trpělivost a dal jsem jim na výběr LiN3DA (lithiový nano 3D akumulátor), nebo HE3DA. Ujalo se to druhé.

Loni v září jste otevřeli supermoderní továrnu v Horní Suché. Jak výroba probíhá? Kolik lidí přibližně zaměstnáváte?

R. Prus: Výroba probíhá dobře a postupně zavádíme do plného provozu jednotlivá zařízení. Menší linka už jede na plný výkon, přibíráme další pracovníky na odpolední a noční směny. Větší linka už také postupně najíždí. Je to obrovský soubor strojů, robotů a zhruba stovky počítačů. Nějaký čas tedy zabere, než si vše správně sedne. Je to jako orchestr a já jsem jeho dirigent, který to musí sehrát dohromady. Počet pracovníků přesně neznám, ale tuším, že se dohromady s našimi ostatními firmami blíží dvěma stům.

Do jakého segmentu poputují první baterie?

R. Prus: Rozhodně energetika.

Proč zrovna tento segment?

R. Prus: Tento projekt byl od začátku určen hlavně pro energetiku.

Proč tak dlouho trvá převést základní vynález do průmyslové výroby?

J. Procházka: Když mi bylo pětatřicet, myslel jsem si, že tři roky jsou strašně dlouhá doba, ale všichni mi říkali, že je to typicky dvacet let. Dnes už tomu věřím. Každý rok, o který tuto dobu zkrátíte, je malý zázrak.

R. Prus: Je to dlouhý proces začínající primárním výzkumem. Poté následuje aplikovaný výzkum, po kterém přijde zavedení do průmyslové výroby a nakonec do masové výroby. K tomu ještě musíte shánět na to vše peníze – hodně peněz. Z toho důvodu tak málo vynálezů dojde až k masové výrobě, protože jim časem dojde dech. I nás to stálo ohromné úsilí…

Jak jste se vyrovnali s pandemií koronaviru? Odrazila se nějak tato doba na vašich výsledcích, popř. zpomalila vás pandemie v rámci výroby?

J. Procházka: Samozřejmě nás koronavirus poškodil a zpomalil. Jaro 2020 jsme spíš akcelerovali, ale pak se najednou začaly natahovat dodací lhůty dodavatelů. Koronavirem jsme si prošli prakticky všichni, přímá komunikace s partnery a dodavateli zamrzla, což také znamenalo zásadní zdržení, a vlastně teprve teď se dostáváme do normálu.

R. Prus: Určitě nás silně zasáhla jako celou společnost. Zvolili jsme svou cestu, jak to manažersky zvládnout. Myslím si, že jsme pandemií propluli dobře. Zpoždění jsou každopádně značná, a to nejen z důvodu nemocnosti našich pracovníků, ale hlavně kvůli problémům s dodávkami komponentů a surovin, které stále pokračují. Bohužel se ukázala obrovská závislost evropských výrobců na výrobě v Asii. Toho bychom se měli urychleně zbavit, jinak můžeme jako EU za pár let hodně špatně skončit. Stane se z nás čínská kolonie. Musíme vrátit výrobu zpátky do Evropy.